Aromaterapie

trochu historie
Aromaterapie má hlubokou historii. Lidé používali aromatické rostliny od úsvitu dějin. První zmínky jsou staré více než 5 tisíc let. Již starověcí Sumerové používali cypriš a myrhu při obradech. Zmínky o aromatických rostlinách najdeme i ve védské literatuře ze starověké Indie, či v čínských lékařských textech.
Nejbohatší tradici v užívání aromatických olejů má starověký Egypt. Egypťané používali oleje pro chrámové a duchovní účely, ale také pro pěstění pokožky a vlasů a na výrobu prvních parfémů. Z Egypta se umění aromaterapie rozšířilo do Řecka a odtud do Římské říše. V Antice se pak éterické oleje hojně používali v lélařství.
V novodobé historii se za průkopníka aromaterapie považuje francouzský chemik René Gattefossé, který si při pokusu popálil ruku a ihned ji ponořil do nejbližší studené tekutiny. Byla to nádoba s čistým levandulovým oleje. Nejen, že bolest ustoupila, ale rána se hojila bez hnisání, infekce a jizva se krásně zacelila.
Základní zásady při používání éterických olejů:
- používat výhradně přírodní 100% čisté éterické oleje
- respektovat kontraindikace jednotlivých olejů (kdy se oleje NESMÍ aplikovat)
- vždy olej při styku s pokožkou ředit rostlinným olejem nebo tukem
- chránit před dětmi
- chránit oči a přímo do očí neaplikovat
- nikdy nepít tekutinu s éterickým olejem (ani ve výrazném naředění)

